Zločin na české železnici: Hlava XXII §10a + b

Institut přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy funguje v praxi minimálně od roku 1997, aniž by byl jakkoliv ukotven v právním řádu České republiky. To znamená, že více než čtvrt století se na českých kolejích zjevně odehrává cosi nezákonného = trestného.

Aby to s těmi rozkradenými zarostlými tratěmi nevypadalo tak blbě, musí to mít nějakou fazónu. Proto úderka Dobré správy vyvinula magickou formuli „dlouhodobá výluka“, tedy interní (interní!) opatření, které je ve světle Zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, § 23b+c kvintesencí jeho porušení.

Není žalobce, není soudce. Politické řešení prakticky neexistuje, správci státního majetku jsou chráněni služebním zákonem. Borci z Drážního úřadu (DÚ) hrají s Dobrou správou jednu basu, a když se nějaký odvážný dopravce odhodlá podat podnět k prošetření Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI), výsledkem je bezzubé konstatování, že došlo k nezákonnému jednání a Dobrá správa s péčí řádného hospodáře zaplatí drobnou pokutu jako například v případě Kozí dráhy (rozhodnutí ÚPDI zde)

ÚPDI by nejspíš měl mít páky nařídit, aby byla trať uvedena do pořádku, jenže ouha. ÚPDI to Dobré správě v podstatě nařídit nemůže, pokud na dané dráze není objednaná doprava. A ta tam samozřejmě objednaná není, když je trať nesjízdná a kapacita dopravní cesty se nepřiděluje.

Hlava XXII §10a + b

Hlava XXII §10a + b současný nezákonný stav legalizuje, řka, že správci státního majetku můžou nechat zdevastované tratě dál chátrat a trestní odpovědnost za jejich současný zbídačený stav nikdo neponese. Obnovení tratě bude možné pouze v případě, že bude trať sjízdná. Což pochopitelně nebude. Prosadit zprovoznění prakticky nebude možné, jelikož na nesjízdnou trať nelze reálně objednat dopravu. A bez objednávky není důvod investovat do jejího zprovoznění. 

Připomeňme, že položka „údržba“ je řádově nižší než „investice“. V praxi tak ušetříme jednotky milionů za údržbu, abychom v případě nutnosti zprovoznění (např. v krizových stavech - kůrovcová kalamita, energetická krize atd.) vynaložili stovky milionů na investice do nové tratě. S péčí řádného hospodáře z peněz daňových poplatníků se mi to z hlediska národního hospodářství jeví spíš jako tunelování státního majetku.

Pokud by skutečným zájmem Hlavy XXII byla ušlechtilá snaha o veřejné úspory, obrátila by svůj zrak k Usnesení vlády ČR ze dne 13. června 2012 č. 416, o Pravidlech převodu vybraných železničních drah v majetku státu, s nímž má právo hospodařit Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, na nové nabyvatele. Po deseti letech praktického fungování se totiž ukázalo, že tratě nestátních provozovatelů vzkvétají a vlaky na nich utěšeně přibývají. K nabídce bezúplatného převodu obcím či krajům v posledních deseti letech reálně nedošlo, nicméně existuje dobrá zkušenost v podobě železnice Desná. Chtějí-li se tedy hoši z Dobré správy nepotřebných tratí zbavit, bylo by bezesporu hospodárnější vydat se touto cestou. O tom se však §10a + b nijak nezmiňuje.

Politická výzva

Aktuální politickou výzvou by měla být především snaha nezákonné jednání potrestat a zjednat nápravu, nikoliv letitou hospodářskou kriminalitu na české železnici dál krýt a do budoucna legalizovat.

Hrdinou hellerovské války bude každý politik, který aktuální návrh „institutu přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy“ veřejně odmítne.

Politikům a zainteresovaným subjektům nabízíme prostor pro vyjádření. S uvedením celého jména, politické příslušnosti/funkce a souhlasem se zveřejněním posílejte na film@zahadalokalek.cz

Za šíření a spolupráci děkujeme.

Andy Primusová, Záhada lokálek, 29. 7. 2022